Tato kapitola z knihy "Vědomí" od Osho mne oslovila, proto se s Vámi musím o tyto myšlenky podělit. Co si o tom myslíte?
Analytik a pozorovatel
Západ přistupuje k problému tak, že o něm přemýšlí, snaží se najít jeho příčiny, vracet se do jeho historie, minulosti, vytrhnout problém i s kořeny na samém počátku. Západní přístup chce zbavit mysl veškerého podmínění, opravit ji, opravit tělo, odstranit všechny otisky, které zůstaly v mozku – to je západní přístup. Psychoanalýza se vrací do vzpomínek, pracuje v nich. Vrací se do vašeho dětství, do minulosti, pohybuje se nazpět. Hledá, kde je původ vašeho problému – možná, že vznikl ve vztahu s matkou před padesáti lety, když jste ještě byli dítětem – pak se bude psychoanalýza vracet zpět.
Padesát let historie! To je dlouhá, vleklá záležitost. A ani tak psychoanalýza příliš nepomáhá, protože existují miliony problémů, není to otázka pouze jednoho. Můžete se vrátit do minulosti jednoho problému, nahlédnout do své autobiografie a najít příčiny. Možná dokážete odstranit jeden problém, jsou jich však miliony. Začnete-li se zabývat každým problémem, abyste vyřešili problémy jednoho života, budete potřebovat miliony životů! Ještě jednou to zopakuji: abyste vyřešili problémy jednoho života, budete se muset narodit znovu a znovu, milionkrát. To je prakticky neuskutečnitelné. Nemůžete to udělat. A v každém z těch milionu životů, ve kterém budete řešit problémy tohoto života, budou vznikat další problémy….a tak stále dokola. Problémy vás budou do sebe zatahovat čím dál tím víc. To je absurdní!
A stejný psychoanalytický přístup se využívá pro tělo: rolfing, bioenergetika a další metody se snaží odstranit otisky z těla, ze svalstva. Opět se musíte vracet do minulosti těla. Jedna věc je však na obou těchto přístupech, jež pracují podle stejného logického schématu, jistá – daný problém pochází z minulosti, a proto je třeba se s ním v minulosti nějak vypořádat.
Mysl člověka se vždy snažila o dvě nemožné věci. První z nich je náprava minulosti – ta však možná není. Minulost se odehrála. Nemůžete se do ní skutečně vrátit. Když přemýšlíte o svém návratu do minulosti, vracíte se v nejlepším případě do vzpomínek na ni. Není to skutečná minulost, je to jen vzpomínka. Minulost již neexistuje, a tak ji nemůžete napravit. To je jeden z neuskutečnitelných lidských cílů a člověk kvůli němu velmi trpěl. Chcete napravit minulost – jak ji můžete napravit? Minulost je absolutní. Minulost znamená, že veškeré možnosti jisté záležitosti jsou uzavřeny, uskutečnily se. Nyní již neexistují žádné možnosti, jak minulost napravit, odčinit, předělat. S minulostí nemůžete nic udělat.
A druhou neuskutečnitelnou představou, která vždy ovládala lidskou mysl, je snaha zajistit si budoucnost – a to opět není možné. Budoucnost je to, co ještě nenastalo. Nemůžete si to zajistit. Budoucnost je stále nezajištěná, budoucnost je stále otevřená. Budoucnost je čistým potenciálem. Dokud nenastane, nemůžete si jí být jisti. Minulost je čistá skutečnost. Odehrála se. V současnosti se s ní už nedá nic dělat. Člověk stojí v přítomnosti mezi minulostí a budoucností a stále přemýšlí o nemožném. Chce mít budoucnost – zítřek – zaručenou, to však není možné. Nechte tato slova vstřebat do svého srdce, jak nejhlouběji to jenom jde: není to možné. Nemrhejte přítomným okamžikem ve snaze zajistit si budoucnost. Budoucnost je nejistota, to je samotná její podstata. A neplýtvejte svým časem, abyste se ohlíželi zpět. Minulost se odehrála, je to mrtvý úkaz. Nemůžete s ní nic udělat. Maximálně ji můžete reinterpretovat, to je vše. To je to, co dělá psychoanalýza: reinterpretuje. Můžete provést reinterpretaci, minulost však zůstane stejná.
Psychoanalýza a astrologie – astrologie se nějakým způsobem snaží zajistit budoucnost, psychoanalýza se snaží předělat minulost. Ani jedna z nich není vědou. Ani jedno z toho není možné, ale jak psychoanalýza, tak astrologie má miliony stoupenců – člověku se to tak totiž líbí! Chce si být budoucností jistý, a tak jde za astrologem, poradí se s I-ťingem, navštíví vykladače karet. Existuje tisícero způsobů, jak se ošidit a oklamat. Pak jsou zde lidé, kteří tvrdí, že dokážou změnit minulost – také za nimi člověk zajde.
Jakmile tyto věci odhodíte, osvobodíte se od všeho bláznovství. Pak nechodíte za psychoanalytikem, ani za astrologem. Pak víte, že minulost je ukončena – a také vy jste s ní hotovi. A budoucnost ještě nenastala. Až nastane, uvidíme – teď se s ní nedá nic dělat. Můžete pouze ničit přítomný okamžik, který existuje.
Západ se nepřetržitě zabývá problémy, tím, jak je vyřešit. Západ bere problémy vážně. A postupujete-li podle určité logiky, podle daných předpokladů, vypadá ta logika bezchybně. Před chvílí jsem si přečetl jednu anekdotu:
Velký filozof a celosvětově známý matematik v jedné osobě letí letadlem. Sedí na sedadle a přemítá o závažných matematických problémech, když najednou kapitán oznámí: „Omlouvám se, budeme mít menší zpoždění. Vypadl nám motor číslo jedna, a nyní letíme pouze na tři motory.“ Za deset minut se ozve další hlášení“ „Obávám se, že naše zpoždění se prodlouží – vypadl nám motor číslo dvě a tři a zbývá nám pouze motor číslo čtyři.“ Filozof se nakloní ke spolucestujícímu, který sedí vedle a řekne: „Jémináčku, jestli nám vypadne i ten poslední, budeme tady nahoře trčet celou noc!“
Pokud myslíte v určité linii, samotný její směr vám umožňuje některé věci i ty absurdní. Jakmile berete lidské problémy vážně, jestliže začnete o člověku přemýšlet jako o problému, přijali jste určitý předpoklad, dopustili jste se prvního chybného kroku. Teď se můžete tímto směrem vydat a jít dál a dál. V současnosti existuje tolik knih o fenoménu mysli, o psychoanalýze. Miliony studií, dohod a knih. Jakmile Freud otevřel dveře určité logiky, ovládla tato logika celé století.
Východ má totálně odlišný postoj. Za prvé říká, že žádný problém není vážný. V okamžiku, kdy řeknete, že žádný problém není vážný, váš problém je téměř z 99% mrtvý. Celý váš náhled na něj se změní. Za druhé pak Východ tvrdí, že problém existuje, protože se s ním ztotožňujete. Nemá nic společného s minulostí, s historií. Ztotožňujete se s ním – a to je ten skutečný problém. To je klíč k vyřešení všech problémů.
Dejme tomu, že jste například prchliví. Jestliže půjdete k psychoanalytikovi, řekne vám: „Vraťte se do minulosti…jak ten hněv vznikl? V jakých situacích se stále víc a víc formoval a obtiskoval do vaší mysli? Budeme muset všechny tyto obtisky odstranit, sprovodit je ze světa. Budeme muset vaši minulost zcela vyčistit.“
Jestliže půjdete k východnímu mystikovi, řekne vám: „Myslíte si, že jste hněv, cítíte se s tímto hněvem ztotožněni – v tom je problém. Až se příště zase rozhněváte, buďte jen pozorovatelem, svědkem. Neztotožňujte se s hněvem. Neříkejte: „Jsem hněv.“ Neříkejte: „Hněvám se. Dívejte se na něj, jako by se odehrál na televizní obrazovce. Pohlížejte na sebe, jako byste se dívali na někoho jiného.“
Jste ryzí vědomí. Když se okolo vás zformuje oblak hněvu, jenom jej pozorujte – a zůstaňte bdělí, abyste se s ním neztotožnili. Celé to spočívá v tom, jak se s problémem neztotožnit. Jakmile se to naučíte, nebudete už mít „tolik problémů“, protože klíč, tentýž klíč, odemkne všechny zámky. Je tomu tak s hněvem, je tomu tak s chamtivostí, je tomu tak se sexem. Je tomu tak se vším, čeho je lidská mysl schopna.
Východ říká, abyste se pouze neztotožňovali. Vzpomeňte si – to má na mysli Georgij Gurdžijev, jestliže mluví o pamatování na Já. Pamatujte si, že jste pozorovatel, buďte bdělí – říká Buddha. Uvědomujte si, že kolem vás proplouvá oblak. Možná ten oblak přichází z minulosti, to je však bezvýznamné. Musí mít určitou minulost, nemůže přijít jen tak zčistajasna. Musí vycházet z určité posloupnosti událostí, to však není podstatné. Proč se tím vzrušovat? Právě teď, v tomto okamžiku, se od něj můžete oddělit. Můžete se od něj odříznout, můžete ten most zbořit právě teď – a můžete jej zbořit pouze teď.
Vracet se do minulosti vám nepomůže. Před třiceti lety vznikl hněv a v ten den jste se s ním ztotožnili. Od této minulosti se však nemůžete oddělit – minulost již neexistuje! Můžete se však s ní přestat identifikovat nyní, v tento okamžik – a celý sled vašich minulých hněvů přestane být vaší součástí. Nebudete se muset vracet a napravovat to, co vaši rodiče, společnost, kněz, církev provedli – bude to naprostým plýtváním vzácnou přítomností. Nejdříve vám to zničilo mnoho let a teď vám to má znovu ničit přítomnost? Můžete z toho prostě vyklouznout stejně, jako se had svléká ze staré kůže.
Minulosti a podmínění minulostí existují – existují však buď v těle nebo v mozku. Neexistují ve vašem vědomí, neboť vědomí nelze podmínit. Vědomí zůstává svobodné, svoboda je jeho nejvnitřnější kvalitou, svoboda je jeho podstatou. Můžete se podívat – tolik roků potlačování, tolik let určitého vzdělání. V této chvíli, kdy se na to díváte, není již vědomí ztotožněno. Kdo by si jinak uvědomoval? Kdybyste se skutečně stali potlačenými, kdo by si uvědomoval? Možnost uvědomit si by neexistovala.
Celou východní metodologii lze zredukovat na jediné slovo: pozorování. A celou západní metodologii lze zredukovat na jedinou věc: analyzování. Jestliže analyzujete, chodíte stále dokola. Když pozorujete, vystoupili jste z kruhu.